Pro poslední závod VHF/UHF/SHF sezóny, jsme si vybrali kótu Praděd. Uplynulé dva (COVID) ročníky shodného závodu jsme absolvovali z našeho „domácího“ stanoviště(Krmelín) a protože jsme se již zotavili z polámaného ročníku 2019, kdy nám námraza spolu s povichrem zkomplikovaly erekci stožárů s anténami, volba byla jasná-jedeme na Praděd. Delší počasí s AZURO nebem a inverzemi se mělo právě na závod pokazit, změna však neměla být natolik výrazná, abychom museli sbírat popadané železo s hliníkem ze země.
Připravili jsme k expedici potřebné antény, technologii a hotové pokrmy k ohřátí na kopci, Láďa 2TSV uvařil kotel výborného vepřového guláše a v pátek před závodem, krátce po 9. hodině dopolední jsme se všichni(OK2TSV, OK2TSG, OK2GM, OK2MBP a OK2ZB) setkali (2 auta) na Hvězdě. Pohodlně jsme přehodili antény s bágly i technologií do HAM karavanu a na střechu Yettiny. Druhé auto (bohužel) muselo zůstat na parkovišti. Dva borci cestovali na Ovčárnu BUSem, zbytek v počtu 3 nasedl do auta a již jsme uháněli nahoru. Na parkovišti Ovčárna jsme počkali na kolegy z BUSu a i když se to nemá, umožnili jsme jim nasednout do karavanu. Sto metrů pod vrcholem obdrželo levé kolo přetíženého karavanu ŠUS defekt a bylo postaráno o první zápletku. Po odlehčení vozu jsme krokem dojeli po ráfku až nahoru. Naštěstí rezerva byla na svém místě a po drobných problémech s výměnou rezervy jsme mohli karavan usadit do „pracovní polohy“. Po zkušenostech z roku 2019 jsme stožáry s anténami zvedali až v sobotu ráno/dopoledne a tak jsme se soustředili na zprovoznění technologií v interiéru karavanu a přípravou na sobotní vztyčení. V sobotu ráno jsme se všichni vrhli na stožáry s anténami a jen jsme litovali, že jako doplněk jsme si nevzali lyžařské brýle. Silný vítr, horizontální déšť, který za letu měnil skupenství, pálil v očích a oslňoval. Stavbu antén jsme s bezpečnostními přestávkami zvládli (9el. na oji karavanu,4x6el.Y, 4x5el.Y, 10el.DK7ZB), ale námraza rostla a rostla. Pro zvedání antén byl poprvé (úspěšně) použit el. naviják určený pro čtyřkolky, oproti klasickému zvedání pomocí kladky.
Začal vlastní závod a stanice v logu nějak nepřibývaly. DL stanice šly nejlépe na jižní antény a naopak. Až do neděle to byl boj o každé spojení. Po krátkém odpočinku nad ránem a posilněni tradiční nedělní vaječinkou se špekem jsme závod dokončili. Balení bez přestávky v rozsahu třech hodin, rozloučení s obsluhou kopce a pak rychle domů. Se závodem jsme všichni spokojeni, hlavně že jsme ho absolvovali ve zdraví a můžeme chystat další aktivity.
Děkujeme za spojení a na slyšenou v sezóně 2023.
Statistiky: http://vkv.crk.cz/stat_charts.php?id_round=67&log=206
Comments
Post a Comment